Slyšeno no.1

3. dubna 2011 v 0:35 | Alfi |  Slyšeno
Tahle rubrika by měla průběžně mapovat hudbu, která mě buď pobavila, nebo zaujmula, popřípadě v tom nejlepším případě i posadila na zadek. Tákže dámy a pánové, začínáme:

Papas Fritas je nejen španělský výraz pro hranolky, ale také jméno pozapomenuté indie popové kapely. Trio z Massachusetts natočilo své poslední album Buildings and Grounds v roce 2000 a od té doby fungují spíše sporadicky. Všechny čtyři vydaná alba včetně kompilačky Pop Has Freed Us ale stojí za poslech. Jejich indie pop nikdy nedosáhl odezvy, jakou by si zasluhovali, což je velká škoda, protože taková kombinace chytlavých melodií, sebejistých instrumentálních výkonů a dokonalých vokálů se zas tak často neslyší.





V rámci recenze poslední desky denverské gypsyrockové partičky DeVotchKa pro Freemusic jsem si poctivě vyslechl všechny jejich desky, včetně soundtracku k filmu Little Miss Sunshine.


Aktuální album 100 Lovers je poněkud uhlazenější než starší nahrávky, nicméně i zde najdeme jejich trademark: míchání rocku, bakánské cikánské a mexické muziky.



Voicst
Švédsko, Norsko nebo Holandsko. Vzato čistě matematicky se jedná o srovnatelně zalidněné země. Proč se ale dokáží prosadit klubové kapely z těchto zemí a ne z Česka? Jedna z mála tuzemských kapel, která měla slušně našlápnuto byla Sunshine, ale ti se nakonec spokojili s malým českým rybníčkem. No nic, nebudu tady nekonstruktivně plakat nad promarněnými nadhozy. Voicst jsou kapelou z Holandska. Setkání s nimi bylo nečekané, ale o to příjemnější, že jsem od nich mnoho nečekal. Zcela nechronologicky jsem se nejdříve seznámil s mladší deskou A Tale Of Two Devils (2008) a až později s debutem 11-11 z roku 2004. Obě alba jsou velmi povedená, ale to mladší mám přece jenom raději. Mezi nahrávkami je čtyři roky časová prodleva, která jasně dokumentuje vývoj a zrání kapely. Zatímco debut je inteligentní indie rock napěchovaný chytlavými melodiemi, následník A Tale Of Two Devils má srovnatelný hitový potenciál a navíc je po aranžérské stránce dotažené ještě dál. Těším se na další album, případně živé vystoupení.



Everything Is Illuminated (OST)
Mimo to, že ve filmu Everything Is Illuminated účinkuje Frodo Pytlík a zdatně mu sekunduje Eugene Hutz, předák Gogol Bordello, má tenhle zvláštní film o hledání kořenů, jemuž naštěstí americká produkce nezničila východní esprit, pozoruhodný soundtrack. Díky němu jsem také objevil kapelu Leningrad, ze Sankt Peterburgu, které předchází pověst nezvladatelných rebelů. A pokud si někde přečtěte, že Leningrad hrají ska, tak to berte s rezervou.

film:

Takhle dopadnete jako vegetarián na Ukrajině:


Leningrad z Pitěru:



Crowded House
Nahrávky téhle australské party s famózním Novozélanďanem Neilem Finnem za mikrofonem mě dlouho míjely. Až před nedávnem jsem si konečně opatřil Together Alone, album z roku 1993, a mohl si tak odškrtnout další z restů. Očekávání byla naplněna. I zpětně po více než patnácti letech nezní ty písničky okorale. Inteligentní pop z nejvzdálenějšího koutu planety, kde klokani dávaj dobrou noc místo lišek.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama