Zakouřeno

2. května 2011 v 13:05 | Alfi |  Z horší společnosti
Víkend proběhl v duchu rozmanitosti. Sobotu jsme s dětmi navštívili obec, o níž jsem psal v minulém velikonočním příspěvku. Na rozdíl od neuskutečněného koncertu se avizovaná rekonstrukce bitvy z 2. světové války odehrála. Pánové v německých a amerických uniformách, které jsem si celkem brzy zařadil do podobné kategorie podivínů, jako krojované příznivce Star Treku a Hvězdných válek, pobíhali zmateně po poli, stříleli po sobě slepými náboji a hulákali anglosaskými jazyky. Asi po deseti minutách, kdy jsem marně čekal zpestření ve formě nasazení těžké bojové techniky, resp. těžkých úrazů způsobených lítým bojem, se estráda vojenského typu poněkud okoukala. Se zalehlými sluchovody jsem zavelel k taktickému ústupu do týlu.
Obvykle je kolem sedmé večerní na ulicích našeho maloměsta liduprázdno, jen hladoví psi a zdivočelé kočky prohánějí vzteklé potkany a opilé spoluobčany. Poslední dubnový večer je ovšem na maloměstě výjimečný. Přijedou kolotočáři, country band naladí banjo, dobro i zlo, podnikatelé roztočí pivo i stroj na výrobu cukrové vaty, zažhne se pagoda a peněženkami se prožene průvan.
Vzhledem k tomu, že jsem rodičovské povinnosti splnil odpoledne, prošel jsem přeplněným náměstí krokem rychlým asi jako když jsem onehdy hledal záchod po konzumaci majonézového salátu a zamířil celý vzrušený do místního pivovaru. Tam sice rovněž plály pohanské ohně, nicméně lákadlem byla piva chutě převážně kouřové a to nejen z produkce místního pivovaru. Co si budeme nalhávat, vnitřnosti dostaly opět zabrat. Co plastikový pohár, to jiný druh pěnivého moku. Ráno jsem ani nemusel použít svou oblíbenou soupravu pro klystýr, abych se cítil dokonale pročištěn.
Největší šok mi ovšem ten večer způsobil pohled do objektu poněkud honosně nazvaným Aréna, kde do skoku vyhrávala místní zábavová kapela. Při pohledu na svou někdejší spolužačku, jíž bych si dokázal představit při paličkování nebo na recitálu Hanky Zagorové, ale nikoli jak vyzývavě vykrucuje své druhotné pohlavní znaky do rytmu písně z dílny jiné slavné zábavové skupiny, jsem se vylekal tak, že jsem se zastavil až doma, kde jsem si musel vyměnit hrůzou a děsem propocené spodní prádlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama